Tak jsem zažila další bezva akcičku...teda spíš jen já a hlavní vedoucí, protože zbytek nějak nedorazil. No což, je li jsem sami. Dorazili jsme do Nového Boru, úplně náhodou a bez velkého hledání jsme našli kino. Už u vchodu nás vítali na první pohled milí lidé. Pozvali nás dál a po chvíli nás uvedli do obrovského kinosálu...těch pár lidí se v něm úplně ztratilo. Během prvního snímku, se ale kinosál úctyhodně naplnil.
Začal program. Po krátké uvítací řeči byl puštěn první film. Jmenoval se Zemědělství bez traktorů (Oldřich Rychnovský, brtnice, 20 min.). Řeknu vám tedy, nechtěla bych pracovat v zemědělství v dobách, kdy neexistovali traktory a různá technika....on ani teď to není žádný med. Dalším snímkem byli Dotěrové ( animovaný, David Černý). Tento snímek nám vtipně a s nadsázkou přiblížil boj hlemýždě s komárem. Do dnešních dnů jsem netušila, jak bravůrně tito živočichové ovládají bojová umění :D. Následujícím snímkem, ketrý mě velice zaujal byl film Jerlín (Dominik Císař, 15 let, Kutná Hora), tento film se zabýval historií více než 145 letého stromu - jerlínu japonského v Kutné Hoře. Obdivuji chlapce stejně starého se mnou, jak bravůrně toto téma zpracoval.
Symphony off ( Adrian Kukal) bych nazvala spíše spotem. Ve třech minutách nám bylo představeno, co nám dává a co bere život ve městě a v jakém chaosu vlastně všichni žijeme. Působilo to sic trochu depresivně, ale jinak - k zamyšlení. Zajímavým dokumentem byl snímek Život zabité žábě ( Andrea Culková). Nastínil nám osud žab při přechodu přes komunikaci k rybníku a také osudy těch, kteří žábám pomáhají tuto cestu šťastně přežít. Po krátké přestávce následoval humorný film The Tačud Band: Hory (Dan černý, Ústí nad Labem) . Tento film mě také velmi zaujal, protože odrážel chování lidí k horám a ukazoval všem, přesně to, co by se dělat nemělo.
Papírna (loutkový), to byl zas příběh z továrny, kde se ze starých hadrů dělá papír. Víte, že by mě to nikdy nenapadlo? Dělat z hadrů papír? Velmi zajímavý byl dokmument o Kovářích z Podlíšťan (Roman Mazánek. Chrudim), který nám nastínil historii černého řemesla, škoda, že se dnes již téměř nic neková. Malinkaté odpočinutí od kovářů nám přinesl snímek Moucha ( animovaný, R. Stránská). Člověk vedl boj s dotěrnou mouchou a víte kdo vyhrál? Moucha . Vraťme se zpět ke kovařině s filmem Získávání železa, kde jsme se zase dozvěděli něco o získávání železa ve velkých hliněných pecích uprostřed louky a o úmorné práci pro kus surového železa.
Jetli tyto všechny dokumenty byli krásné, tak tenhle je ještě krásnější. Jmenuje se Tatry - Mistérium (P. Barabáš) a beze slov dokáže ohromit diváky. Působivé západy a východy slunce, nepopsatelné strmé stěny zahalené do závoje mlh a inverzí....prostě Tatry. Po tomto snímku nás čekala přednáška pana RNDr. Zdeňka Patzelta, ředitele NP České Švýcarsko. Mnoho toho nenamluvil, ale jeho autorské fotografie z Českého Švýcarska mluvili za něj. Příliš mnoho slov by je pokazilo...Po hodinové přestávce se nám představil Vor (loutkový). Vor vypráví o dvou trosečnících a lidské chamtivosti a také o tom, co by se všechno mohlo stát kdyby.....
Nyní do kinosálu vešel pan Steve Lichtag, autor mnoha snímků z vodní říše. Kromě jeho poutavého vyprávění nám promítl i film Prapodivný svět, film, který mě rozplakal. Nemám sílu ho vyprávět, nemám snad ani odvahu, protože nikdy nenavodím atmosféru toho filmu, nikdy nepopíšu ten hrozný dramatický okamžik, kdy člověk přijde a ničí...Jestli se k tomuto snímku někdy dostanete, neváhejte a zhlédněte ho.
A jsme u konce. Zbývají poslední dva filmy. Rok v kraji mokředů (Jiří Petr) a Lososí řeka Kamenice (Hugo Habrman). Oba filmy jsou si podobné. Mokřady vyprávějí, jak to chodí v třeboňských mokřadech a Kamenice zase vypráví svůj příběh a nejen svůj, také příběh lososů v ní.
Tak jsem vám krátce shrnula první ročník tohoto zatím nepříliš známého ekofestivalu. Chtěla bych říci, že na takovéhle akce by měl chodit každý...uvědomí si spoustu věcí a podívá se na sebe samého trochu jinak. Takže ekofilmu v Novém |Boru zdar a doufám, že se tam za rok sejdeme!
Zdroj obrázku: 
Zdroj obrázku: 
