Alexandr Sergejevič Puškin - Eugen Oněgin

Až úctyhodné dílo. Tento román ve verších se až zázračně vrývá do mysli čtenáře a přes občas krolomné verše je příběh ruského šlechtice Evžena Oněgina až dojemný.

---

Evžen přijíždí z Petrohradu na venkov, aby zde převzal dědictví po svém zemřelém strýci. Na venkově potká statkáře Lenského, který ho seznámí s rodinou Larionových, kterou tvoří vdova a její dvě dcery - Olga a Tatiána. Tatiána se vášnivě zamiluje do Oněgina, který ale její city neopětuje a spíše se Tatiáně vysmívá. Z žertu pak flirtuje s Lenského snoubenkou Olgou. Lenskij si to nenechá líbit a vyzve Oněgina na souboj, při kterém je Oněginem zabit. Olga se po čase provdá za důstojníka.

Oněgin se pak vydává na cestu, při které procestuje kus Ruska a své putování ukončí v Moskvě, kde potkává Tatiánu, jež je už vdaná. Teprve teď Oněgin chápe Tatiániny city, zahořel ke zralé ženě stejnou láskou, jakou kdysi zahořela křehká dívenka k němu. Píše Tatiáně milostné dopisy, dokonce jí lásku vyzná osobně, ale nic naplat - Tatiána zůstává svému muži věrna.

Červená?

Já vám tedy povím, že si nejsem úplně jistá novou image internetových stránbek skupiny Chinaski. Všechno se odvíjí od plánovaného vydání nového alba, které vyjde někdy na podzim. Avšak se mi zdá, že je to vše nějak uspěchané. Půlka stránek je ještě ve výstavbě, fórum má stále ještě původní grafiku a ani ten obrázek ze záhlaví není úplně nejlepší.

Zkrátka, asi až čas ukáže, jestli jsou ty stránky dobré, či nikoli. Myslím, že si zvyknu a za nějaký čas mi to už ani nepřijde "divné".

Květomluva

Květiny mají duši, reagují na lidi stejně jako kočka nebo pes. Mám to vyzkoušené, kytky, které jsem měla na okně v pokoji rostly vždycky líp, když jsem na ně mluvila, měly dokonce svá jména.

Přišlo mi zajímavé, jak velký význam lidé přikládají květinám a jejich významu. Květomluvou se prý domlouval i Goethe, když posílal vzkazy Ulrice.

---

Akátový list...........................................rád bych tě objal

Ananas..................................................prosím o jednu hubičku

Angrešt.................................................netrap mě

Bledule..................................................má láska k tobě je na celý život

Brambořík.............................................končím

Fíkový list..............................................proč se skrýváš?

Frézie.....................................................naztrácej naději, vše se může ještě změnit

Gerbera..................................................jsem k tobě upřímný

Hyacint....................................................jsem celý jenom tvůj

Chryzantéma...........................................loučím se s tebou

Chřest.....................................................žij blaze

Iris...........................................................raději než s tebou jsem sám

Jiřina......................................................tvoje krása je zastíněna pýchou

Jmelí.......................................................spolu jsme našli štěstí

Kaktus....................................................mé štěstí s tebou bylo krátké

Kala.......................................................proč jsi tolik chladná?

Karafiát bílý............................................toužím jenom po tobě

Karafiát červený......................................trápíš mě svou nerozhodností

Konvalinka..............................................budu na tebe čekat jakkoli dlouho

Kosatec..................................................tichá voda břehy mele

Kukuřice..................................................kdo chce moc, dostane málo

Lebeda....................................................přináším ti dobrou zprávu

Lilie bílá....................................................zdobí tě skromnost a nevinnost

Maceška...................................................proč mě to lik trápíš?

Mečík.....................................................neleknu se žádného nebezpečí

Meloun....................................................za věrnost budeš odměněn

Měsíček....................................................buď tebe nebo žádnou jinou

Modřín......................................................u mne nalezneš vždy ochranu

Mrkev......................................................mám tě rád, ale jsem nesmělý

Narcis žlutý.............................................závidím každému, na koho se podíváš

Okurka..........................................................prý miluješ jiného

Orchidea.................................................co obměkčí tvé srdce?

Pažitka......................................................lásce nikdo neodolá

Petrklíč.....................................................budeme se mít rádi až do smrti

Petržel............................................................skrmnost je vlastnost, která tě zdobí

Pivoňka.........................................................jsi moc krásná

Rajské jablíčko................................................k radosti patří také slzy

Růže červená....................................................patřím jenom tobě

Růžové poupě...................................................musím věřit ve štěstí

Růžový lístek........................................................ano!

Sedmikráska...............................................dávám přednost přirozené kráse

Sněženka..................................................stále na tebe myslím

Stéblo trávy....................................................čekám co odpovíš

Svízel...............................................................jen jednou kvete štěstí našeho života

Šalvěj..............................................................potěš mě

Šeřík..............................................................nenech mě, prosím, dlouho čekat

Třešňový květ....................................................opětuješ moji lásku?

Vanilka...........................................................vítězíš

Vinný hrozen....................................................prosím o políbení

Violka vonná..................................................má přání jsou skromná

Violka bílá.....................................................tajná láska je nejsladší

Vlašský ořech.................................................nová naděje na šťastný řivot

Vlčí mák............................................................dej si pozor na zrádce

Vrba................................................................na lásku mám jen vzpomínku

Sedmihorky a Tetřevky aneb pohodový víkend

Občasné, ale vydatné přeháňky, málem nestihnutý vlak a spoustu báječných zážitků spojených s novými vědomostmi - to vše za jeden jediný víkend (11.-13.5).

Nikdo nemůže tušit, jak jsem si oddechla, když jsem ten vlak stihla. Pátky jsou vždycky tak trochu hektické a já se uříceně přihnala na vlakové nádraží "za pět minut dvanáct" - stejně měl potvůrka motoráček zpoždění. Každopádně jsem se svými kamarády odjela do Sedmihorek, kde jsme byli ubytovaní v autokempu. Báječné prostředí.

---

Ti mladší z nás soutěžili v soutěži Zlatá stezka - Zlatý list. My, už od soutěže odrostlí jsme měli v plánu něco trošku jiného. Povídali jsme si o komunikaci s návštěvníky, především s těmi neukázněnými. Téma se může zdát pro někoho nezajímavé, ale věřte, že jsme si užili dost zábavy. Po trošce teorie jsme odhodlaně vyrazili na praxi. Mělo to ale jeden malý háček. Po dešti nebylo v PR Hruboskalsko ani človíčka, natož pak neukázněného. Co naplat, šli jsme dál a cestou poznávali zdejší kraj, především pak interaktivní naučnou stezku. Pomalu osychajícím lesem jsme došli až k arboretu (sakra jak jen se to tam jmenovalo?), od kterého naše kroky vedli zvolna zpět k táboru.

Večer dobrovolníky čekal koncert na Hrubé Skále. Byl to krásný večer.

A je to! Je po víkendu, jede se domů. Ovšem Péťa, Šárka, Máca a já jsme s naším vedoucím jeli ještě na Tetřevky, kde na nás čekalo 150 malých buků k zasazení. Neumíte si představit, jakou má člověk radost z pouhopouhého zasazení bukových batolat. Je to povznášející pocit. Když umazené ruce od hlíny sází stromek za stromkem a když si pak člověk sedne a kouká, jak si vítr pohrává s malými větvičkamin čnějícími ze země, má pocit, že je snad sám Všehomír. Bohulibá to činnost.

Pak ale nastal konec, jelo se domů. Usínalo se mi ten den krásně, lehce a s úsměvem.

Moliére - Lakomec

Lakomec je snad nejznámější Moliérova komedie. Živý a komický příběh odehrávající se v Paříži.

---

Osoby:

• Harpagon: otec Kleantův a Eliščin, zamilovaný do Marie
• Kleantes: syn Harpagonův, miluje Marii
• Eliška: dcera Harpagonova, miluje Valeria
• Valerius: syn Anselmův, miluje Elišku
• Marie: dcera Anselmova, miluje Kleanta, cití odpor k Harpagonovi
• Anselm: don Thomas d´Aloburcy, otec Valeriův a Mariin
• Frosina: pletichářka
• Mistr Šimon: zprostředkovatel úroku
• La Fléche: Kleantův sluha
• paní Klaudie: Harpagonova služebná
• Brindavoine + La Marluche: Harpagonovi lokajové

Děj: Valerius, ztracený Anselmův synek, se vtírá do přízně lakomého Harpagona, aby svolil ke sňatku s jeho dcerou Eliškou. Mezitím se Kleantes zamiluje do chudičké Marie a společně se svou sestrou Eliškou spřádají plány jak obměkčit otcovo srdce. Krásné Marie si všimne i Harpagon, který se rozhodne ji pojmout za svou manželku. Marie je pozvána na hostinu, kde se setká se svým milým Kleantem, který otci prozradí svou lásku k Marii. Strhne se hrozivá hádka, během níž se podaří La Fléchetovi ukrást Harpagonovi peníze. Harpagon šílí, vzteká se, obviňuje celé město včetně sebe samého z krádeže. Jakub, podkoní a kuchař v jedné osobě, falešně nařkne Valeria, který si myslí, že Harpagon objevil jeho lásku k Elišce. Opět se ztrhne hádka, kterou přeruší Anselm, jenž přišel podepsat svatební smlouvu mezi jím a Eliškou, kterou si měl brát. Náhle se Anselm dozvídá, že je Valerius jeho synem a Marie jeho dcerou a celou hádku ukončí tím, že zaplatí obě svatby svých dětí. Harpagonovi jsou vráceny peníze, ukradené jen kvůli tomu, aby dal svolení ke sňatku s Marií.

Ukázka:

" Eliška: Prosímtě za odpuštění, milý otče. Harpagon: (znovu se po ní pitvoří) Prosím tě za odpuštění, milá dcero! Eliška: Jsem panu Anselmovi pokorně oddána, ale já (s novou úklonou) , já si ho, promiň, nevezmu. Harpagon: Jsem pokorně oddán, ale ty (znovu se po ní pitvoří), ty si ho, promiň, vezmeš hned dnes večer. "

Nápad odešel za náladou do horoucích pekel

Nemám nápad. Chybí mi nápad, nemám chuť psát. Nikdy nenajdu ty správná slova k vyjádření toho, co vyjádřeno má být. Asi proto mi dělá problém sem cokoli kloudného naspsat. Zbývá jediné - počkat, ono to zase přejde.

Tak do doby, než se mi vrátí nálada a nápad vám přeju krásné dny plné nápadů!

Ilustrační foto. Zdroj: http://ab.stigro.net/index.php?poz=popis&vec=tuzka

Opět má příroda ustoupit lidskému úmyslu

Je poklidný čtvrteční večer a já koukám na regionální zprávy a co se nedozvím...ničitelé v akci!

---

Liberecký kraj podpořil výstavbu sjezdařského areálu na Smrku! Smrk je nejvyšší vrchol české části Jizerských hor, značně poškozený " výpary" z polských tepelných elektráren. Proto je jeho vrchol téměř holý, najdeme tam jen pár soušek, ale i přesto holina pomalu zárůstá novým lesem. Příroda pomalu zaceluje šrámy, které utržila od svého nájemníka člověka a sotva se stačila otřepat, už by jí ten nenasytný tvor obnovoval rány.

Politikové se jeden přes druhého překřikují, jak zaměstnají spoustu lidí bez práce, jak na Frýdlantsko nalákají spousty turistů,....Je jasné, že každý z těch pánů z Kraje má poslední výstřelek módy co se sjezdovek týče a že by určitě rád hned za chalupou obul lyže a jel do nadčasového sjezdového areálu....Jen si to představme: ceny přiměřené poměrům našich německých sousedů, narvané parkoviště plné zlodějíčků, neukáznění lyžaři v mladém podrostu (jestli by tam teda nějaký zůstal),...

Těch několik hektarů lesa (areál by měl zasahovat i do nižších partií, kde už je zdravý les) je každému lhostejných. Dnes se postaví areál na Smrku, zítra třeba hotel na Jizerce, pozítří to "fláknem" na Jizeru, no, a pak už nebude správa CHKO reptat, protože žádná CHKO nebude. Idylka jako blesk z čistého nebe...dobrá investice, velké peníze, "řešení" nezaměstnanosti....

Víte, milé Jizerky, lákáte mě už dlouho, teď jsem dostala šanci pro vás něco aktivně dělat. Dělat rukama a srdcem a večer usínat s pocitem, že jsem udělala dobrý skutek. Obdivuji proto všechny ty, kteří vám pomáhají již dlouho. Až bude pánům z Kraje práce vykonaná pro radost unikat jen tak mezi prsty, nebude jim osud prostředí ve kterém žijeme lhostejný. Myslím, že mluvím za všechny, pro které jsou Jizerky srdeční záležitostí.

Harcovský Majáles

Tak to byla zase jednou vypečená akcička.

---

V půl druhé jsme dorazili k VŠ kolejím a chvíli na to začala hrát liberecká kapela Anabáze. Stálo tam pár lidí, asi tak 4,5 m od pódia a nikdo nepohnul ani brvou!!! Tak to teda ne, milánkové, tak báječná hudba a vy nic?

Tak jsme to rozjeli sami. Ve velkém stylu. Bylo to, jako by Anabázáci hráli jen a jen pro nás, protože nikdo jiný se ani pohybově, ani zvukově neprojevoval. :-(

Pak následovalo spoustu celkem nezáživných kapel. Více na sebe upozornili až Drobný za Bůra, který mě ale totálně odpudili svými texty. Nechápu, proč ze sebe dělají frajírky, co si myslí, že když zpívají sprostě, tak že jsou "mrtě drsný".

Následovala špica odpoledne - Chameleoni. Opět se publikum příliš neprojevovalo, a tak jsme opět zůstali jako černé ovce skákající, zpívající a šílející v davu. :-)

Nejsilnější byl ale zážitek, když jsem tam potkala našeho češtináře ze základky. Premiant třídy s 11° pivem v ruce a naprosto "nezřízeně" skákajícím v davu :.-D....

Nádherné odpoledne, bombastická hudba, krásný zážitek, kdo tem nebyl o hodně přišel a kdo tam byl a zůstával nečinným davem, tak je hloupý, protože si to mohl pořádně užít.

Zde fotky: http://www.you.cz/galerie/index.php?dir=./majales_2007_lbc2/youcz/majkl

Tečka konec

Milý (čím dál tím víc) nepravidelný deníčku,

---

je pondělí (překvapivě), četla jsem úžasný článek v jednom časopisu (inteligentním časopisu, takže to nebylo žádné Bravo ani nic podobného) o tom, jak se servr aktuálne.cz pokoušel "rozblogovat" známé osobnosti. Založil blogy různým celebritám - politikům, hercům, režisérům, apod. - a čekal, co se bude dít. Prý se neděje skoro nic, jen pár lidí odvážně píše články. Trochu mi to připomíná jiný servr - blog.cz. I když články přibývají o sto šest, tak se vlastně nic neděje (tedy pokud nejste příznivec Tokio hotel nebo "in" seriálů a hudby). Zkrátka si to každý zaškatulkujte jak chcete, protože mně nepřísluší soudit cizí polívčičku. Můžu tak maximálně ochutnat a zhodnotit její chuť a zdá se mi, že chuť většiny polívčiček je nemastná neslaná. O té své můžu říct, že se snažím.

Zítra je volno a mě čeká Majáles na druhou. Půjdu s Péťou do Harcova a pořádně jim to ukážem, bude se tam před VŠ kolejemi hrát. :-D Móc se těším. Pak se jde zase do školy a bude zase víkend. Hurá, na něj se také moc těším. Jede se do Českého ráje a jak známo "Do českého ráje cesta příjemná je." Jen doufám, že ten nahoře sešle nějaké krásné počasí - v pláštěnkách by ta cesta tak příjemná nebyla.

Toť téměř vše, snad ještě jednu geniální větu z mého geniálního diáře: " Své sny pohřbívejte s vojenskými poctami." Tečka konec.

Zoo Liberec hledá dobrovolníky

Moji milí,

jestli nevíte kam s volným časem a rozhodně ho nechcete strávit u televize či jiné techniky a jestli jste z Liberce a okolí, tak neváhejte a pomozte ZOO Liberec, která shání dobrovolníky.

Veškeré informace včetně dotazníku naleznete *TADY*. Rozmýšlejte se ale rychle za necelých 14 dní je první schůzka.

Stále se ještě hlaste, dobrovolníků není nikdy dost.

Klidně mi napište, kdyby jste chtěli vědět něco víc.