Jan Lucemburský (1310 - 1346)

Lucemburkové (1310 - 1437)

• 1310 - nástup Jana Lucemburského na český trůn (sňatek s Eliškou Přemyslovnou) - za pomoci šlechty a duchovenstva (opati cisterciáckých klášterů Konrád Zbraslavský a Heidenreich Sedlecký)
• 1437 - smrt Zikmunda Lucemburského ve Znojmě

Základní charakteristika období

• poprvé na náš trůn cizí šlechtický rod (Jan Lucemburský syn císaře Sv. říše římské Jindřicha VII. Lucemburského)
• nejslavnější středověké období českých dějin
• poprvé je český král i císařem Sv. říše římské (Karel IV.)
• Praha centrum Evropy (hl. město Sv. říše římské) - nová výstavba
• období husitství - krize česká i evropská

---

Období 1306 - 1310

• bezvládí - chaos
• 2 kandidáti na český trůn - Rudolf Habsburský (manžel Elišky Rejičky - vdova po Václavu II.) + Jindřich Korutanský (manžel Anny Přemyslovny - sestra Elišky Přemyslovny)
• 1306 - českým králem se stává Jindřich Korutanský (nezvolen od všech zástupců šlechty), dostává se pod vojenský nátlak
• 1306 - českým králem zvolen Rudolf Habsburský (o rok později ale umírá)
• 1307 - 1310 je českým králem opět Jindřich Korutanský, ale není příliš schopným králem, v zemi chaos → česká šlechta a církev tak hledají nového kandidáta na náš trůn
• 1308 - se císařem Sv. říše římské stává Jindřich VII. Lucemburský (čeští zástupci se tak snaží najít nového krále v lucemburském rodu)
• • 1309 tajná schůzka v Heibronu (Jindřich VII. L. a Kondrád Zbraslavský + Heidenreich Sedlecký)
  • císař Jindřich nabízí na český trůn svého bratra Walrama, avšak čeští zástupci chtějí syna, Jana Lucemburského (koná se jeho sňatek s Eliškou Přemyslovnou a zároveň musí vojsko porazit vládnoucího Jindřicha VII.)

Jan Lucemburský (1310 - 1346)

• 1311 - (korunovace), vydal Inaugurační diplom krále Jana
• 
  
  • 
    
    • válečné výpravy do ciziny se netýkají šlechty (nemusí poskytovat vojsko a peníze králi)
    • pozměnění práva odúmrti - i ženský potomek má právo dědit
    • obecná berně (daň) - vybírána jen za výjimečných událostí, podpora zemského sněmu
    • slib, že panovník bude vládnout pouze za asistence Čechů a Moravanů
    
    
  • zpočátku vše dodržováno, Jan Lucemburský se obklopuje českými rádci (Jindřich z Lipé - podkomoří = správce královského majetku; Petr z Rožmberka - nejvyšší komorník; Jan Volek - nevlastní bratr Elišky Přemyslovny - hlavní kancléř)
  • ale ještě téhož roku prosazuje cizí šlechtice (Walter z Castellu nahradil Jindřicha z Lipé, což rozpoutá hluboké rozpory mezi šlechtou a panovníkem)
  
  
• rozpor šlechty a panovníka
  
  
• • v čele opoziční šlechty Jindřich z Lipé
  • situace zkomplikuje smrt císaře Jindřicha VII. - Jan ztrácí vojenskou i mocenskou podporu svého otce
  • • Jan je přirozeně jeden z kandidátů na post císaře (spolukandidáti: Ludvík Bavorský Wittelsbach a Fridrich Habsburský), na radu svých rádců se Jan Lucemburský kandidatury vzdává a snaží se uklidnit situaci doma, oficiálně podpořil Ludvíka Bavorského, který se také později stal císařem (r. 1322 bitva u Mühldorfu - Ludvík Bavorský vs. Fridrich Habsburský, za pomoc Ludvíkovi od něj dostáváme oblast Chebska)
  • Jan Lucemburský ustupuje šlechtě (Jindřich z Lipé opět ke dvoru)
  • Eliška Přemyslovna ale Jindřicha z Lipé nesnáší, vzal si totiž opět ovdovělou Elišku Rejičku, kterou také nesnášela, Eliška se spojila s přítelem Vilémem Zajícem z Valdeka a začali plánovat spiknutí proti Jindřichovi z Lipé (králi Janovi namluvili, že Jindřich ho chce svrhnout a stát se králem), Jan Lucemburský tomu uvěří, Jindřicha zatkne a uvězní ho na hradě Týřově. To rozčílí českou šlechtu, která sebere vojsko a Jindřicha osvobodí. Jan je donucen Jindřicha jmenovat do funkce maršálka.
  • 1316 se narodí Janovi syn Václav (slavný Karel IV.)
  • 1317 - rozpory s Eliškou Přemyslovnou se stupňují, Jan se obává, že by chtěla vládnout za malého synka
  • 1318 - panovník opět ustupuje šlechtě - Domažlické ujednání
  • 
    
    • vyhnání všech cizinců ze dvora
    • naplnění Inauguračního diplomu - šlechta spoluvládne
    • Nejvýše postavený Jindřich z Lipé
    
    

• Vztah Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
• • Již po svatbě jsou vztahy špatné (Eliška je totiž starší a velmi ambiciózní)
  • Obavy, že se chce Eliška ujmout vlády se stupňují
  • 1322 - Jan dává mučit Jana Volka, nevlastního bratra Elišky, zároveň se Eliška dostává pod Janovu plnou kontrolu - dostává domácí vězení na Mělníku (věnné město), Lokti (i s malým Václavem) a Křivoklátě
  • Eliška Přemyslovna opustila Čechy a odjíždí za dcerou do Bavorska
  • Syna Václava posílá Jan na výchovu na francouzský dvůr

• Výchova Karla (Václava) ve Francii
• • Ve Francii vládnou příbuzní Marie Lucemburská a Karel IV. Kapetovec
  • Při biřmování Václav přijímá jméno Karel (číslovka však nemá s Kapetovcem nic společného!)
  • Dobrá volba - západní dvůr je velice vyspělý
  • Karel se postupně naučí latinsky, francouzsky, italsky, německy a česky
  • • Tak obrovské vzdělání je naprosto výjimečné na tehdejší poměry
  • Styk s Pierrem de Rosierem (pozdější papež Kliment VI.)
  • • Není Karlovým vychovatelem, ale ovlivňuje ho
    • Později pomohl Karlovi získat císařskou korunu
  • Jan Lucemburský prosadil sňatek Karla s Blankou z Valoise (tento rod se totiž patrně stane vládnoucím ve Francii)
  • 1328 - Karel IV. Kapetovec umírá a na jeho místo nastupuje Filip VI. z Valoise, nový panovník však už není tolik nakloněn Karlově výchově, a tak se Karel dostává do Čech (1330)

• italské tažení 1330 - 1333
• • lekce pro Karla - otec ho bere s sebou
  • Itálie - silné a bohaté území, pouze samostatná města
  • Z počátku úspěšné - zisk některých měst (Parma, Verona, Lucca, Bergamo)
  • Karel poprvé v boji s některými městy
  • • 1332 bitva u San Felice - úcta ke sv. Katřině, která mu údajně pomohla k vítězství
  • přestalo se dařit - Jan Lucemburský odjíždí a nechává svého syna samotného
  • • 1333 bitva u Ferrary - Karel je zraněn a prohrává
    • Karel později nevyhledává bitvy a vše raději řeší diplomaticky
  • 1333- 4 - Karel se vrací do Čech a stává se markrabětem moravským → příprava na kariéru vládce

• vztah Lucemburků a Wittelsbachů
• • Wittelsbachové - rod v Bavorsku
  • Dobré vztahy (podpoření Ludvíka Bavorského při volbě císaře)
  • Problém - Korutany
  • • Jan Lucemburský svého druhého syna Jana Jindřicha oženil s dcerou Jindřicha Korutanského Markétou Maultasch (= Pyskatou) → Jan chce Korutany
    • 1335 - Jindřich Korutanský umírá, avšak Ludvík Bavorský dává území Otovi Habsburskému, protože chce Korutany pro svůj rod Wittelsbachů. Ke všemu pomohla Markéta Maultasch, která Jana Jindřicha prohlásila za impotenta (později však měl spoustu potomků) a dala se roku 1341 rozvést. Záhy na to si vzala syna císaře Ludvíka Bavorského Ludvíka Braniborského → Wittelsbachové mají Korutany
  • Jan Lucemburský se chce pomstít - spojil se s papežem Klimentem VI. (Pierre de Rosiere), spolu sesadí Ludvíka Bavorského z postu císaře Sv. říše římské
  • • 1346 byl Karel zvolen jako protikrál
    • chystá se boj, ale Ludvík Bavorský spadne z koně a zlomí si vaz
    • 1347 je Karel IV. jediným římskoněmeckým králem, později císařem
      

• 1346 Jan Lucemburský umírá v bitvě u Kresčaku s památnou větou na rtech - "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal."

Lužické hory, mlha a dobrodružné cesty

"Tohle?" Po krátkém a úderném slově následuje výbuch smíchu. "Nechceš mi říct, že tohle je vesnice? Že odtaď se máme dostat někam?" Stojíme totiž na silnici první třídy, kolem nás jezdí auta a nikde nic. Téměř beznadějně jsme, Jitka a já, vykročily úzkou cestičkou. Náhle se z mléčného oparu kolem nás vynořily první domky. Spadl nám kámen ze srdce - obec Svor a červená turistická značka.

---

Prvním záchytným bodem na naší cestě byla malá vesnička, jejíž jméno mi vypadlo z paměti a kterou si pamatuju jen díky tomu, že jsme tam naprosto nepochopitelně přehlédly rozcestník. Naštěstí jsme stačily včas zmobilizovat naše orientační smysly a vrátily se pár metrů...dále již po té správné, jediné, červenající se cestě jsme se dostaly až na hrad Milštějn. Tedy alespoň k tomu, co z něj zbylo. Panstvo ho postavilo v druhé polovině 13. století a dnes tam tiše spí několik kamenných zdí a děr ve skále.

Co zbylo z Milštejna

Lesní cesta vedla k Ledové jeskyni, kde v zimě dřímají netopýři a i v nejparnějšíém létě zvoní ledové krápníky. "Hmmmm...2,5 km do Světlé, tak to už máme za pár." Jenže kdo by tušil, že to jsou kilometry do pekelného kopce a onou Horní Světlou je myšlena její náves a Lyžařská bouda, kde bydlíme je až nad chatou Luž ještě dobrý kilometr. Do kopce.

Zuby máme plné mlhy, zimy a kopců - jsme u cíle.

Zajímavé řezbářské dílo před Lyžařskou boudou

Následujícího dne nás čeká celodenní výlet...tři místa na mapě jsou třemi cíly pro tři skupiny. Každá má pochopitelně jiné. Kupříkladu my, Jitka, Míra a já, jsme měli dojít na Tolštejn, Jedlovou horu a Křížový vrch.

Naši pouť nejlépe vystihuje rým "...nevím jak vy, ale jsou taky tací, co mají práci s orientací..." Teprve na potřetí jsme trefili dobrý směr cesty - přes německou stranu Luže. Podařilo se nám dojít na hranice a zpět do stejné krajiny, ale jiné, naší, země. Klidná cesta pokračovala na Tolštejn, kam jsme vystoupali přes osadu Lesná. Na starobylém hradě byla otevřená restaurace, kam jsme jednomyslně zapluli, jelikož mlha by se dala krájet a zima zalézala pod čepice.

Tolštejn a viditelnost při našem příchodu

Mlha se začala rozplývat...zmizela jako pára nad hrncem a vyvitlo slunko...na chvilku. Už na úbočí nedaleké Jedlové vítr přivál mlhu ještě hustší a neproniknutější. Ovšem při sestupu bylo opět pěkně. Cáry bílé paní se vznášely kolem nás.

Rozhledna na Jedlové v mlze

Podzimní les a ustupující mlžný opar

Na Křížovém vrchu bylo nádherně! Slunko svítilo, obloha vymetená, hořící koruny žlutých javorů a veselí turisté. Významná sakrální památka Lužických hor v plné kráse. Rokokové kapličky - zastavení křížové cesty a kostel. Posvátné místo se zvláštní atmosférou. Pro zimu však spěcháme dál a příliš se tu nezdržujeme.

Cesta zpět byla opět jedním velkým zápasem s mapou a barvičkami na stromech. Po nečekaném návratu opět pod Tolštejn, kam jsme nikdy dojít neměli, jsme se dohodli, že půjdeme kousek (asi 2 km) po silnici, až narazíme na žlutou....to bylo utrpení - tvrdý asfalt, automobily, zima, opět mlha,...když jsme konečně uviděli onu sluníčkovou značku radostně jsme se obejmuli - jen tak z radosti.

Pak už bylo všechno lepší než ta hnusná silnice. Vyčerpaní docházíme na chatu a vděčně jíme polévku, gulášovou ze včerejšího guláše. Jak byla dobrá, panečku!

Vyprávění by vydalo ještě na pěkných pár řádků...však jen ta cesta přes Německo zpátky. Skončím však, aby čtenář nebyl příliš unaven.

Koncert Anabáze 24.9.08

Druhý koncert v jednom týdnu, opět vyprodáno a opět úžasný zážitek. Opravdu upřímný smích z útrob publika, známé i nové melodie....sečteno podtrženo báječná šou báječných lidí.

Občas nám lezl mráz po zádech...

---

Světlo

Kouzelná atmosféra chalupy, kde jediným zdrojem světla je prastará petrolejová lampa. Hoří žlutým, mihotavým světlem a svět se přitom obrací vzhůru nohama....najednou jste o sto let jinde.

---

Chinaski v Jablonci a překvapující setkání

Ve stále vražednějším tempu školní bouře se utišil vítr a jeden, tedy vlastně jedna, vyrazila na koncert. Konečně, rozptýlení a uvolnění té stresující atmosféry.

---

Dobrodružná cesta do Jablonce nad Nisou - jedině tohle spojení vystihuje naši anabázi s cílem Eurocentrum. Barča, s kterou jsem na koncert vyrazila, rozhodla, že pojedeme vlakem. Venku už je tma, a to je pouhá půl sedmá hodina večerní. Cestou jsme stihly "jezdit na skejtu", když jsme balancovaly v tunelu na spojnici dvou vagónů, "sejmout" nejméně tucet imaginárních chlápků v křoví, když jsme šly parkem na sídlišti a nakonec se nám podařilo najít Eurocentrum.

Přes nekončící dav u jeho bran jsme se statečně probojovaly do sálu a nekompromisně a hlavně nenápadně se procpaly až pod pódium - tedy skoro, do třetí řady.

Předskokanem byl Tomáš Klus - mladý, nadějný písničkář s nevinným "ksichtíkem", na který utáhne kdejakou fanynku. Hrál moc pěkně, jen dvě kytary a zpěv. Jediné, co bych mu malinko vytkla je, že sem tam dost přebíral od jiných - třeba od Jarka Nohavici, to bylo znát.

Tomáš Klus v akci

A konečně nastoupilo pět Chinaskiho bratrů a jeden náhradník - David Koller, který naprosto s klidem zvládnul všechny skladby. Zazněly hity: Zadarmo, Klára, 1970, První signální, Lásky a jiné násilí, Dobrák od kosti, Dlouhej kouř a mnoho dalších. Asi v polovině přišla malá pocta Pavlovi Grohmanovi - písnička, kterou otextoval mezi posledními - Hvězdy nad hlavou, novinku z Autopohádek 2, které za nedlouho vyjdou. Nejvíce mě ale potěšily písničky starší, skoro zapomenuté, jako třeba Rádio Bubeneč nebo Analog.

3x mladý, krásný a stále perspektivní umělec z Prahy

V davu jsem zahlédla známou tvář - spolužáka ze základky - Honzu. Opravdu mu děkuju, za ten krátký rozhovor a za těch pár chvilek - bylo to příjemné, mám pocit, že jsem smířená se všemi a duši obejmul nenadálý klid a mír. Moc si toho, co řekl, vážím.

Žibus a jeho guitare

Nádherný večer, nádherná noc, nádherný den....je mi líp. Chtělo to odreagování. A v pátek si dám repete na Anabázi. :-D

Okouzlující Výhledy

Výhledy. Ten nepatrný kopeček by se snad ani nemohl jmenovat jinak. Sálá z něj klid a mír, voní po svobných dálkách svobodných výhledů. Bohužel z vrcholu nic neuvidíme - mladé stromky rostou rychle. Snad je to ale dobře, místo alespoň má své kouzlo: svěží les, ticho, zbytky základů restaurace, prastaré jírovce, triangulační kámen,...

---

Na Výhledech je leccos zvláštní, třeba les. Ne jedné straně cesty břízy a na druhé smrky.

V nohách mám asi 7 km a konečně stoupám mírným kopečkem ku vrcholu, na který vede značka, nedávno namalovaná.

Jedinečnost místa je vidět již od hornovítkovského kostela - hejno vran lítá kolem kopce, střídavě slétají dolů a zase vzlétají k modrému nebi.

Je teplá říjnová sobota. Fouká chladný vítr. Obzor je kalný.

Srdce tluče víc a víc napětím - všechny ty zprávičky o tomhle kdysi slavném místě se jeví na mysl. Konečně. Vrchol.

Jírovce. Dříve poskytovaly stín hostům výletní restaurace, kteří se usadili na zahrádce venku.

Vrátím se sem zase v zimě, až bude sníh. Moc se těším už teď.

Slibuju ti, ty zapomenutý kopečku, že ta má seminární práce bude je k tvé cti a pečlivě udělaná, aby jsi se za to nemusel stydět.

Konečně opravdový podzim

UFFFFFF. Tyto dvě písmena vystihují pocit asi tak kolem dnešní deváté hodiny ranní. Dopsali jsme totiž onu písemku z dějepisu, všechno je tedy za mnou a mnoho nového mě čeká - za celých čtrnáct dní píšeme z další maturitní otázky - z Říma....to teď ale stranou, protože nastává nejlepší část týdne, víkend.

---

Zítra jdu dobrovolničit do zoo - koná se tam mezinárodní den zvířat s atrakcemi pro děti, a tak je pomoc nezbytná. Moc se těším - není nad rozzářené dětské oči a jejich stydlivé pohledy, které uhýbají každému vašemu pokusu dítě oslovit. Člověk si tu uvědomuje, jak jsou lidé různorodí a jak je zoo místem, kde se lidé setkávají se zvířaty, což jim neuvěřitelně rozevře srdíčka.

V neděli vše závisí na počasí - vím, konečně nastal ten opravdový podzim, kdy ulice lemují barevné chryzantémy, jež jsou prodávané v květinářstvích. Sumasumárum - lepší už to nebude a sandále budu muset uložit. Pokud tedy nebude pršet a nebude vyloženě tma za dne, půjdu se projít na Výhledy a nafotit nějaké přírodní podzimní rostliny, živočichy a jevy do mé seminární práce. A jestli bude lejt jak z konve, fučet vítr či bude - li příliš zataženo, budu se věnovat posledním Přemyslovcům, německé gramatice a anglickým slovíčkům.

Příjemný víkend všem čtenářům.

Poslední vůně léta u nás na zahradě - jiřinka a motýlek.

Sparta a Athény

SPARTA

• hl. nositelé kultury = Dórové
• údolí řeky Eurótu (Lakónie) - ohraničeno pohořími, úrodní oblast, nerostné bohatství - Sparta si vystačí sama, nepotřebuje obchod (jako Indie)
• nezakládá kolonie - jen Tarent, a to pouze pro prestiž

  ---

Rozdělení společnosti

1. Sparťané - vládnoucí vrstva, plnoprávní
2. perioikové = bydlící na okraji, nejsou plnoprávní, řemeslníci + obchodníci, nearistokraté, tvoří základ armády
3. heilóti - otroci, bezzemci, nesvobodní, bezprávní, odvádění naturální dávky Sparťanům, nosí zvláštní oděv a jsou hromadně bičováni, zemědělci

• Lakedaimoňané = Sparťané + perioikové, všichni jsou osobně svobodní

Spartská výchova

• Vše podřízeno boji - fyzický výcvik, bojové písně, boj bez potravin
• Do 8 let u matky, poté od rodiny do výchovy
• Běžná homosexualita (chlapci a dívky jsou vychováváni zvlášť)
• 
  
  • 20 let: zařazeni mezi muže (sňatek)
  • 30 let: opouštějí oddíly, rodinný život
  
  
• Slabší jedinci zabiti
• Krypteia: obřad, při kterém Sparťané, chtěli - li se stát muži, museli zabít heilóta

Lýkurgova rétra

• Zákoník (neznáme dobu vzniku)
• Dochovaný předpis:
• • Dělení společnosti
  • Tvorby vlády
  • Rady starších
  • Života ve Spartě

Způsob vlády

• Aristokratická vláda:
• • 2 králové - nejvyšší velitel vojska a náboženský vůdce, ze 2 rodů
  • 5 eforů - dohližitelé nad králi (dodržování zákonů), rok ve funkci (voleni ze všech Sparťanů), stali se nejmocnějšími ve státu
  • aristokratická rada = gerúsia - poradní a soudní funkce, 28 členů
  • shromáždění občanů = apella - návrh, tvorba a schválení zákonů, volení eforů

Messénské války

• nedostatek půdy = expanze do okolí (ne zakládání kolonií)
• podmanění si Messélie (pův. obyvatelstvo se stalo heilóty)
• • 2.pol. 7.stol. př.Kr. - Messéňané povstali
  • drastické boje - vyčerpání spartské armády

Pelopónéský spolek

• časté války se sousedy
• město Tegea - dlouhý boj - mírová smlouva
• následovaly další smlouvy s ostatními sousedy
• 2.pol.6.stol. se vytvořil peloponéský spolek
• konkurence spolek athénský

ATHÉNY

• širší oblast kolem Athén = Attika
• sjednocení na konci Temného období (800 př.Kr.)
• • bájný sjednotitel Thesseus
  • sjednocení = synoikismus
• hl. nositelé kultury - Iónové
• v 7. stol. př.kr. připojena k Attice Eleusina

Sociální rozdělení

• rodová společnost

1. Eupatridé (šlechta)
2. Demiurgové (řemeslníci)
3. Geomoroi (rolníci)
4. Hektémoroi (rolníci, kteří nevlastní půdu)

Vláda

• Vládli eupatridé: král + aristokratická rada
• Později jen rada (funkce krále zaniká)
• Aristokratická rada = aeropag
• • Volila úředníky (archónty) a kontrolovala jejich činnost
  • 9 archóntů
  • • Éponymos - soudnictví
    • Basileus - náboženství
    • Polemarchos - nejvyšší voj. velitel
  • Vysloužilí archonti vstupovali do aeropagu
• Ke konci archaického období zastoupeno více správních orgánů
• • Rada 500, lidové shromáždění
• Zbohatlické nerodové vrstvy chtějí omezovat moc aeropagu - sepisování zákonů

Zákonodárci

• Drakón (621 př.Kr.)
  
  
• • Sepsány zákony, které neovlivňovali stát. chod

• Trestní právo (rozlišení vraždy a neúmyslného zabití)
• Rodinné právo

• Solón (594 př.Kr.)
  
  
• • Vykupování otroctví (smazány dluhy)

• Pro dluhy nikdo nemůže upadnout v otroctví
• Vede to k vyrovnávání společnosti
• Setřesení břemene = seisachteia

• Nové rozdělení společnosti (podle majetku)

1. Pentakosimedimnoi - nejbohatší (více než 500 měřic obilí)
2. Hippeis - zámožnější vlastníci pozemku (ve vojsku jízda)
3. Zeugítai - drobní rolníci (ve vojsku těžkooděnci - jádro vojska - posílení)
4. Thétes - bezzemci

Tyranida Peissistrátovců 2. polovina 6. století př. Kr.

• Vláda jedince za podpory většinové společnosti (chudých)
• Výstavba (vládce se ztotožňuje se státem)
• • Vzkvétá obchod, řemeslo
• Akropolis - chrám bohyně Athény
• • Penthénaje: slavnost, každé 4 roky - oslava Athény
  • Dionýsie: příchod jara, každý rok - předstupeň dramatu (divadla)
• Vládcové Hippias a Hippiarchos - špatná spolupráce s bezzemky - konec tyranidy

Kleistherovy reformy 508 př.Kr. - reformy správy

• Doklad toho, že Athény míří k občanské společnosti
• Jednotlivé okrsky spravované rody
• Každé území (město, vnitrozemí, přímoří) je rozděleno na 10 dílů (= trythie) - ze 3 (1 městská, 1 vnitrozemská a 1 přímořská) trythií jedna fýle (správní celek)
• Jako obrana proti aristokratické rozpínavosti

Starověký Egypt

Nový, ne poslední, díl historické řady o starověkém světě.

Tentokráte základní informace o Egyptu, snad mi odpustíte, že je to jen takový přehled. Vím, že se o Egyptu dá mluvit celé hodiny a napsat celé knihy. Ostatně jako o všem. ;-)

---

Egypt

Přírodní podmínky

• Nil (6671 km)
• • před 25 000 lety - voda z Etiopie do Nilu - záplavy
  • 
    
    • Původně deštivo - neexistovala poušť - později zeleň pouze u řeky
    
    
  • 2000 př.Kr. - regulace Nilu
  • úcta k Nilu (bůh) - básně
  • 3,5 m záplava v deltě
  • 20 km na jednu i druhou stranu - úroda
  • oázy, celkem 7 (př. Fajjúm)
• Poušť
• • Špatná půda (červená) = dešret
  • Dobrá půda (černá) = kemet
  • Východní poušť (Arabská) - V od Nilu
  • Núbijská poušť - JV od Nilu
  • Západní poušť (Libyjská) - Z od Nilu
• Suroviny
• • Kovy
  • Kameny - Asuán (Kamenný lom - zachován obelisk pro Hatšepsut)

Náboženství

• Ovlivňuje každodenní život
• Výklad dějin
• Pozemská část života - méně důležitá
• Posmrtná část života - ztotožnění s bohem nebo je v jeho blízkosti - starají se o bohy
• Kult různých bohů - státní bohové (panovníkův bůh - podílení se na oficiálním kultu)
• 
  
• Založeno na vzájemnosti (člověk x bůh)
• Chrámy
• • Uctívání státních bohů
  • Poutní modlitebny
• Rozdělení bohů
• • Místní bohové - 1. typ božstev - každý region má svého boha
  • • Př. Memfis - bůh Ptah, Théby - bůh Amon
    • Po sjednocení prosazoval panovník svého boha
  • Státní bohové - pocházejí z místních bohů
  • Synkretismus bohů - spojování bohů (Amon + Ré = Amonré)
• Zvířecí podoba
• • Bohyně žen a matek: "božská kráva" Hathor
  • Bůh Fajjúnu, chám Kom - Ombo: krokodýl Sobek
  • Bůh pouště, bouří a války: neidentif. zvíře Sutech
  • Bůh stvořitel: býk Hapi: Ptah
  • Božský syn, bůh nebes: sokol Hór
  • Bůh psaní, počítání a řemesel: ibis Thout
• Uctívání zvířat
• • Býk Hapi, kočky
  • Nebeská tělesa (hvězda Sirius, Slunce - Amon, Ré, Aton)
    
    

Mýty

• Mýtus o stvoření: z vodního chaosu - pahorek, zjevil se bůh Ré - založil božský rod (plivnutím - masturbací) - vzniknul Šov, Tefnutag, ti zplodili Geb (země), Nút (nebesa) - ti zplodili Usirev (podsvětí), Eseta (plodnost), Sutech a Nebtheta

• Mýtus o bohu Ré a jeho bárce (sluneční cyklus): dostávají se k němu zesnulí - plaví se po bárce; na V se zjeví a na Z zmizí, v noci regenerace v podzemní říši

• Mýtus o Usirovi a Esetě

Posmrtný soud

• Existence po smrti - několik faktorů
• Hrobka - základní předměty z jeho života
• Mumifikace - duše se za 71 dní vrací zpět, aby našla tělo
• Rituály - snaha naklonit si bohy
• Soud - dostání se do říše mrtvých

Tribunál 42 bohů (Usirev)

Arup(is) s šakalí hlavou přivede zesnulého do síně. Uprostřed stojí váhy: na levou misku srdce zemřelého (svědomí, morálka, charakter), na pravou misku pštrosí pero (symbol bohyně spravedlnosti Nút)

Asistent bůh Thout - zapisoval

Velká požíračka - obluda (hlava krokodýl, přední část lev, zadní část hroch; pokud srdce převážilo pero, sežrala ho požíračka)

Mumifikace

• Nezbytné pro posmrtný život - návrat duše do rozpoznatelného těla
• V Údolním chrámu , v blízkosti přístaviště

• První typ

1. Vydlabání mozku
2. Řez - vynětí vnitřních orgánů (mimo srdce a ledvin) - kanopy
3. Tělo vysušeno přírodní sodou natronem a dočištění dutiny
4. Omytí palmovým olejem a naplnění těla vonnými látkami
5. Zašití a pokrytí těla destičkou (kov, vosk)
6. Pomazání cedrovým olejem a zabaleno do obinadel (pryskyřice)
7. Na tělo šperky

• Druhý typ

1. Tělo naplněno cedrovým olejem (přes řitní otvor)
2. Rozpustili se vnitřnosti a vylezly ven (řitní otvor)
3. Vysušení natronem

• Třetí typ

1. Omytí těla a vysušení natronem
2. Potření natronem zvenčí

• Vše prováděli speciální lékaři (nekrofilie)
• Kanopy

Malé rakve na 4 orgány z kamene

Podoba syna boha Hóra

Lidská hlava - Amset - játra

Šakalí hlava - Duamutev - žaludek

Sokolí hlava - Kebensenuf - střeva

Paviání hlava - Hopej - plíce

Rakev dřevěná = sarkofág - vložen do kamenné rakve

Lidský tvar, barevná

Po rampě do Zádušního chrámu (rituál otevírání úst - návrat duše Ka, aby mohl jíst, mluvit, milovat)

• Vývoj pohřbívání - nejprve do písku (bez mumifikace)

Později na vrch kamenná deska - mastaba

Pod stupňovitou pyramidu (Sakkrára - Džoserova pyramida - stavitel Imhotep, 6 stupňů, pův. kolem 10m zeď)

Pyramidy

• Jehlancové od 6. dynastie

Gíza:

Cheopsova pyramida - nejvyšší 146 m, 2,5 mil. kamenů (1 kámen cca 2,5 t), součástí 30 000 lidí

Šefrenova pyramida - opticky největší, součástí loď, špička - zbytky obložení, u vstupu 2 sfingy - symbol Šefrena

Mykerinova pyramida

• Komplex do dnes čitelný

Údolní chrám - přístaviště

Rampa - spojuje Údolní chrám se Zádušním chrámem

• Pyramida - vstup ze S - pohřební komora (sarkofág, kanopy, výzdoba - Texty pyramid, mrtvých), slepé chodby, více komor
  

Malé pyramidky - manželky, děti

Skalní hrobky

• Střední a Nová říše

Údolí králů - Tutanchamon - nevykradena - posmrtná maska

Údolí královen - manželky

• Hrobky většinou vykradeny - mumie se našly

Hrobka Thutmose II. - dochovala se výzdoba (božstvo - schém. i hieraglif značky)

• V blízkosti byly vesnice pro řemeslníky: Dér - el - Medina - nejstarší dochovaná stávka (Ramese II. - nedostali potraviny a mzdu - úspěch)

Svobodní lidé (pravidelná mzda předem, vlastnictví půdy, zajištěna lék. pomoc, příděl potravin - chléb, pivo, pšenice, ječmen)

V čele předák (vedl skupinu) - dostával všeho o čtvrtinu víc

Písmo a psací látky

• Písmo

1. Hyeroglifické - posvátné, tesané do kamene
2. Hyeratické - kněžské, psáno na papyrus
3. Démotické - lidové, každodenní použití
4. Kapské - za římského impéria, používali ho křesťané

Rozluštění: 1822 J.P. Champolion - Rosetská deska

Řečtina (již známá) - rozluštění (démonické + hyeratické p.)

Ukořistili ji Francouzi 1799, za Napoleona 1802 navrácení do Egypta (patří Britům)

• Papyrus: Cyperus papyrus - rostlina v deltě Nilu

1 hlíza:5-6 stvolů (5-6 m)

psalo se vysušeným stonkem sítiny - 20cm, barvy přírodní

___v sedě - na suknici položený papyrus

___ve stoje - podpěra = levá ruka

výroba: stonky na plátky, překládání přes sebe, palimpsest - přepsané papyry

• psalo se i na dřevo, hlínu, slonovou kost, kožené svitky

Literatura

• Knihy rad: psány otcem pro syna (k použití i pro širokou veřejnost)

Ptahotepovo naučení: vezír a správce všeho majetku (5. dynastie)

Imhotepovo naučení: nejstarší

• Náhrobní texty:

Texty pyramid - v hrobkách z 5. dynastie (Beniseho papyrus) - rituály, mýty, zaklínadla, naučení

Texty rakví - v sarkofágu - představa o posmrtném životě, rovnost všech lidí v posmrtné říši

• Jiné

Mírové smlouvy - nejstarší Ramesse II. - 13.st. př. Kr. (bitva u Kadeše 1285 př. Kr. - smlouva Ramesse II. x Chatušiliš III.)

Pohádky a povídky - Pohádka z papyru paní Westcarové

Sinuhet (povídka) - Mika Waltari: Egypťan Sinuhet

Bajky: spor hlavy stělem o tom, kdo je důležitější

Divadlo: náboženský motiv - nejstarší: Vítězství Hóra

Správa

• Faraon = farao - zákony, nejvyšší velitel vojska, nejvyšší soudce, ztělesňuje božský řád na Zemi (Ré nebo Hór)
• • Titulatura: Hór + pojmenování obou Egyptů (H.Eg. = Nechbeta a D. Eg. = Vadžeta)+ Nisut - bitej (nevysvětleno) + Zlatý Hór + Syn Réúv + jméno faraona
• Společenské vrstvy
• • Nejvyšší - králova rodina, úřednictvo, písaři, kněží, stavitelé
  • Střední - řemeslníci, umělci, zemědělci
  • Nejnižší - otroci (voj. zajatci)

Kněžstvo a chámy

• Náboženská reforma - kněží se snažili dostat nad faraona (nová říše - Amonovo kněžstvo v Karnaku) - Amonhotep III. - se mu to nelíbilo, přišel s novým bohem Atonem (přejmenoval se na Achnatona, hl. město Achet - aton, pův. Veset)
• • Achet - aton = Atonův obraz
  • • 30 tis. lidí, vých. břeh Nilu
    • široká král. cesta, 2x palác, letohrádek
    • sídlo panovníka, škola (Dům života)
    • na S: Atonův chrám
  • faraon Tutaneh - Amon zavrhl Atona a vrátil se k Amonovi

Stavitelství

• domy ze sušených cihel - z kamene pro bohaté + chrámy + pyramidy
• Stará říše: chrámy u pyramid (kult boha a zemřelého)
• Střední a Nová říše: chrámy u skalních hrobek
• Chrámy:
• • Amon
  • Théby = Veset, Karnak, Luxor

Karnak: největší chrám. komplex budován od r. 200 př. Kr. do 400 př. Kr.; ulička lemovaná sfingami; brána - pilony (sochy Ramesse II.); jezírko, sloupová síň Amenhotepa III. - na každém sloupu kartuš; reliéfy exot. zvířat a rostlin + zoo a bot. zahrada

• Ramesse II.
• • Abu - Simbel

2 chrámy (Ramesse II. + jeho žena Nefertari)
chámy přemístěny o 60 m výš (kvůli Velké asuánské přehradě)

• Hór
• • Edfu - nejlépe dochovaný
• Sobek
• • Kom - Ombo - nejstarší dochování zobrazení chirurgických a mumifikačních nástrojů
• Hatšepsut
• • Del - el - Bahri

Zemědělství a obchod

• Zemědelství: ječmen, špalda
• 
  
  • Závisí na nilských záplavách
  
  
• Obchod: směnný - naturální směna
• 
  
  • Platidla v Pozdní říši
  
  

Politické dějiny Egypta

Archaická doba 3000 - 2635 př.Kr.

• Sjednocení Egypta (původně 42 nómů = městských států)
  
  
• • Horní Egypt - vzešla odtud myšlenka sjednotit se (horší podmínky)
    
    
  • Dolní Egypt - názvy podle toku řeky
    
    
  • Kolem r. 3000 př.Kr.: Narmez = Meni - sjednotil
    
    
  • Hlavní město Memfis = Menofer = Bílé zdi (bílý kámen)
    
    
  • 42 správních celků
    
    
  • panovník: jediný žijící bůh na zemi (úředníci příbuzní + členové družiny)
    
    
  • • vybírá daně sám
      
      
    • na konci 2. dynastie vybírají správci celků
      
      
    • 3.dynastie - výběrčí daní = vezír (soudnictví + staveb., finance)
      
      

Stará říše 2635 - 2135 př. Kr.

• 3.- 6. dynastie
• 3.dynastie
• • panovník Džoser - stupňovitá pyramida v Sakkáře
  • • politika orientovaná na SV - snaha dobýt Sinajský poloostr. (měď)
    • a orientovaná na J - útok na Nubii
    • obé dobyto
  • panovník Hani - pyramida jehlancová v Medúmu
• 4.dynastie
• • panovník Snofra - dokončení pyramidy v Medúnu
  • • upevnil moc Egypta na Sínaji a v Núbii
  • panovníci Chufu, Rachet, Menkaure - pohřební areál v Gíze
• 5.dynastie
• • nový pohřební okrsek v Abúsíru (prosazování boha Ré)
  • panovník Userkaf (Sakkára)
  • chrámy na vrcholu obelisk
  • v Abúsíru nalezeny papyrové svitky
  • vezír Ptahotep (ve službách Džedkarra)
• 6. dynastie
• • úpadek (oslabena ústřední moc)
  • správci chtěli mít větší moc než panovník - vnitřní krize - hospodářský a politický úpadek
  • rozpad Egypta a odpojení Núbie

První přechodné období 2134 - 1991 př.Kr.

• 7. - poč. 11. dynastie
  vnitřní nepokoje - chaos
• SV - útok Semitských kmenů (k deltě Nilu) - úspěch
• Nómy - samostatnost
• Vládcové z Théb = Vesetu velmi silní - Mentuhotep II. - sjednocení Egypta

Střední říše 1991 - 1785 př.Kr.

• Konec 11. - 12. dynastie
  Obchodní a politické vztahy s říší Puntu
• 12. dynastie
• • panovník Amenemhet I. - nové hl. město = Ietavej
    
  • systém pohraničních pevností - Núbie
    
    
    
    
    
    
    

• panovník Sennosret II. - pol. a hosp. centrum do Fajjúnu
• panovník Sennosret III. - správní reforma - omezení moci správců

upravil moc v Núbii
dobytí části Palestiny (příhr. pevnost)

• panovnice Sobeknofra - 1. panovnice na trůnu

Druhé přechodné období 1785 - 1552 př.Kr.

• 13. - 17. dynastie
• rozpad Egypta (následek útoku ze SV)
• pol. 17. stol. př.Kr.
• • ze SV přišli Hyksósové
  • fénicko - palestinská kultura
  • delta Nilu
  • 15. - 16. dynastie
  • luky a šípy, bronzové sekery, kůň + dvoukolový voj. vůz
  • Sutech
• Vznik samostatného Nubijského království
• Horní Egypt - vládci z Théb (Vesetu) - 17. dynastie - porážka Hyksósů a znovu sjednocení Egypta (Kamosse a Ahmose)

Nová říše 1552 - 1070 př. Kr.

• 18. - 20. dynastie
• hl. město Théby (Amon) - vybudovány chrámy - Karnak a Luxor
• Núbie - zisk král = královský syn z Kuše
• Amenhotep I. - 1. hrob v Údolí králů (Údolí královen - zakl. Seto I.)
• Královna Hatšepsut 1490 - 1468 př.Kr.
  
• 
  
  • Manželka nebo sestra Thutmose II. - vládla za něj
  • Chrám Del - el - Bahri - tesán do skály, 3 stupně, dochované barevné zobrazení
  • Říše Puntu (obchody) - královna přítelkyně Hatšepsut
  
  
• Ztráta Palestiny a Sýrie
• Thutmose III: - areály v Karnaku = letopisy (z lat. anus = rok)
• Amenhotep IV. = Achenaton - náb. a uměl. Reforma
• 
  
  • El - Amarna - archiv
  
  
• 19. dynastie (1290 - 1224 př.kr.)
• • Ramesse II. - boje s Chetity v Sýrii
  • 
    
    • • Remíza - mírová smlouva Ramesse II. sChatušiliš III.
    • Nové hl. město Saje nebo Piramesse
    • Abu - Simbel - Nefertari
    • Mumie, Ramesseum
    
    
• 20. dynastie - další Ramessovci

Třetí přechodné období 1070 - 332 př.Kr.

• 21. - 28. dynastie
• 525 př.Kr. - Peršané dobyli Egypt - bitva u Pelusia
• 332 př. Kr. bitva u Issu - dobit Alexandrem Velikým