Tuesday, March 27, 2007

Rybí horoskop

Pobavte se na můj účet, hvězdy promluvily :D
PS.: Nemám hudební vlohy (Narodil se Kristus Pán tradičně zpívaný o Vánocích je trestuhodný a tatík se to ještě snaží zvěčňovat na videokameru). A jestli něco nesnáším, tak je to materiální svět, který ztratil charakter.

Váš charakter a osobnost

Planetární postavení ve vašem horoskopu naznačuje, že jste hodně citlivá, ale svůj bohatý vnitřní emocionální život dokážete skrývat a maskujete ho příjemným a přátelským chováním. Vaše vnější osobnost je ambiciózní, více zaměřená na materiální svět a touží po úspěchu. V neznámé společnosti se projevujete spíše opatrně a nesměle. Máte však silnou vůli a touhu v životě uspět. Jste půvabná, laskavá a citlivá. Potřebujete se obklopovat krásou a harmonií. Jste jemná a přizpůsobivá. Mnohdy až příliš ovlivnitelná a nesamostatná. Vaše rodina je pro vás velmi důležitá a vy jste vždy připravena a ochotna být jí nápomocná. Vzhledem ke své představivosti a uměleckému nadání byste se mohla věnovat nějaké kreativní práci. Kancelářská práce od devíti do pěti vám asi nebude moc vyhovovat. Ovšem díky svému serióznímu přístupu k vnějšímu světu, analytickým a organizačním schopnostem byste takovou práci mohla po určitou dobu vykonávat. Vašemu vnitřnímu světu by však více vyhovovala tvůrčí činnost. Díky svému přirozenému hereckému nadání by vás mohl zajímat film, divadlo nebo tanec. Své mnohé talenty byste také mohla uplatnit v televizi, rozhlasu nebo reklamní agentuře. Možná vás šarm a elegance přivedou do světa módy. Třeba zkusíte módní návrhářství, design, fotografování nebo modeling. Nejste přehnaně ambiciózní, možná dáte raději přednost práci v podřízeném postavení, ale to nevylučuje, že byste nemohla pracovat v nějaké vedoucí funkci, být filmová či televizní režisérka nebo umělecká vedoucí. Svou imaginaci byste mohla využít při malování nebo psaní prózy a poezie. Zřejmě také budete mít hudební nadání. Ujistěte se, že ať děláte cokoli, máte možnost určovat si vlastní tempo. Vaše aktivity jsou rozmanité a poskytují vám volnost a změnu. Vzhledem k vaší blízkosti k neviditelnému a spirituálnímu světu vás možná bude zajímat náboženství nebo různé duchovní discipliny. Máte potřebu pomáhat druhým, a to by vás mohlo zavést do sociální sféry. Mohla byste působit jako psycholožka, ošetřovatelka, terapeutka či poradkyně. Pokud se vydáte cestou podnikání, potom se ujistěte, že máte za partnera někoho, kdo vám pomůže realizovat vaše ideály a bude vás podporovat. Ačkoli jste nadaná pro vytváření nových věcí, máte možná potíže o tom přesvědčit své okolí. Na některé náročnější projekty a plány nemáte sama dost vytrvalosti, rozhodnosti a razantnosti. Mohou vás zradit vaše občasné výkyvy nálad a energie, váhavost, nestřídmost v konzumaci jídla a pití nebo únikové tendence z reálného světa do fantazie. Protože jste citlivá na nálady okolí, měla byste pravidelně trávit nějaký čas o samotě. Vaše fyzické zdraví je lehce ovlivnitelné vaší psychikou. Snažte se vyvarovat negativních myšlenek a postojů. K vaší vnitřní harmonii může přispět nějaká forma umění, jóga, meditace, spiritualita, náboženství, ale i vodní sporty.
Jste milá, hezká a dbáte o svůj vzhled. Máte příjemné a diplomatické vystupování, které vám přináší respekt a důvěru okolí. Ve svém životě potřebujete harmonii, dobro a krásu. Vyznáváte hodnoty a ideály, které mohou být běžnému životu příliš vzdálené. Chcete dokonalý vztah, dokonalou práci, dokonalé prostředí a názorovou rovnováhu. Pokud někdo nebo něco nedosahuje vaší představy, dokážete být velmi kritická. Máte občas potíže s rozhodováním. Chcete, aby vše, co děláte, bylo v souladu s vaší představou o pravdivosti a spravedlnosti. Patrně díky tomu se snažíte být taktní a přátelská. Nejste ale vždy upřímná. A to mnozí mohou rozpoznat.
Jste vnímavá a dost ovlivnitelná skrytými náladami v okolí. Tato vrozená citlivost může být skvělou kvalitou, pokud ji využijete v takových profesích, jako je politik, spisovatel, umělec a psychoterapeut. Musíte se však naučit rozlišit mezi vlastními pocity či náladami, a těmi, které přicházejí z vnějšího prostředí. Měla byste se chránit před negativními vlivy. Jste mimořádně senzitivní, a tím i zranitelná. Máte potřebu pomáhat slabším. Nezapomínejte však ani na sebe. Nejlepší způsob, jak si udržet vnitřní stabilitu, je občas se na nějakou dobu uzavřít do své samoty. Tam si utřídíte myšlenky a prozkoumáte své nitro. Sebeanalýza vám pomůže odhalit vlastní potřeby a napomůže k duševní vyrovnanosti.

Váš charakter - stinná stránka

Ačkoliv jste intelektuálně nadaná, z nějakého důvodu svým schopnostem nevěříte. Máte strach a obavy se volně vyjadřovat. Je možné, že se vám v době dětství a dospívání dostalo pouze omezeného vzdělání a pohybovala jste se v prostředí, které bylo chudé na intelektuální podněty. Je však také možné, že vaši rodiče přikládali intelektuálním schopnostem přílišnou váhu a neustále vás napomínali za způsob vašeho projevu. To ve vás zanechalo nedůvěru a strach vyjadřovat vaše myšlenky. Při komunikaci jste opatrná a aktivně se zapojíte pouze u témat, která dobře znáte. Dáváte si pozor na to, jak mluvíte a co říkáte. Máte pocit, že všichni ostatní mají mnohem zajímavější názory a témata k diskusi než vy.

Sunday, March 25, 2007

Stručně o mně

Milý čtenáři, návštěvníci, přátelé i nepřátelé,

srdečně Vás vítám na tomto blogu.

Dříve, než se podíváte dál, přečtěte si tento úvod... zhodnotíte tak, jestli ono malé kliknutí, které vás posune do útrob těchto stránek, má vůbec cenu. Protože pokud shledáte tento blog ničemným, běžte raději dál - sprosté komentáře a hloupé reklamy totiž otravují život nejen těch, kteří jsou tu spokojení, ale také mně.

Přirozeně, že se Vám nejspíš stane, že s některými názory nebudete souhlasit... o tom to ale je, svět jednonázorový by byl příliš nudný. To, co se tu objevuje jsou čistě subjektivní názory mé osoby, docela často bych to definovala jako zkratkovité jednání, kdy racionální myšlení ovládnou emoce. Neumím se moc přetvařovat a mnohem raději se vypíšu na papír, než bych se někomu sáhodlouze svěřovala.

Tento blog je mozaika mého života - naleznete zde vše, co dělám, co poslouchám, co čtu, co si myslím...občas je toho až moc o jedné osobě.

..........................................................................................................................................
.:Stručně o mně:.

Ctěné občanské jméno jest Věra Hávová (Pokud potřebujete kontakt, v menu je okýnko Zpráva autorovi - můžete ho použít :))

Zabývám se
  • literaturou (Čtu hodně a ráda, snažím se Vám to předat. I když poslední dobou ležím jen v odborných věcech do školy.)
  • historií (a přes ni dostala jsem se k archeologii a tu teď studuji - paleolit, toť má láska. Nemám ráda jednostranný úhel pohledu na dějiny, protože všechno má rub, líc i bok.)
  • hudbou (Hudbu pouze konzumuji, protože mi rodiče nedali do vínku hudební nadání, nicméně bez hudby si svůj život nedokážu představit. Nemám moc ráda škatulky, nezáleží mi ani moc na tom, jaký styl kapela (muzikant/ka) hraje, ale jak hraje a o čem hraje. Miluju nástrojovou rozmanitost v kapele, a pokud se ozývají dechové nástoje, jsem v sedmém nebi. )
  • focením (Fotím co se namane.)
  • děláním šíleností (Jo, třeba jsem se rozhodla jít z Olomouce domů do Liberce pěšky.)
  • přírodou ( Místo k regeneraci, zamyšlení, klíč k nadpřirozenu,...)
Do svých 16 let jsem zvracela v autobuse a v autě. Nyní s tím již problém nemám. Často moc myslím, kecám a málo činím. Taky moc kecám a málo říkám to podstatný.

Foto: moje sestra svým telefonem.

A víc psát je zbytečné...

Buďte dobří!

Saturday, March 24, 2007

Jarmila Loukotková - Spartakus (Před námi boj )

Nedávno dávali dvoudílný výpravný film Spartakus, já mám ovšem knihy raději než filmy, a tak jsem si Spartaka nemohla nechat ujít černého na bílém. Vybrala jsem si tento námět zpacovaný od J. Lokotkové, protože jí mám v oblibě. Takže již nebudu zdržovat, zde je děj vynikajícího historického románu.

Otrok z Thrákie se dostal do Batiatovy gladiátorské školy jen náhodou. Utíkal zrovna z válečného tažení, když Batiata potkal. Batiatus ihned pochopil, že je Spartakus vyjímečný silák a tak ho nalákal do své proslulé školy. Po výcviku se Spartakus utkává v aréně s Krixem otrokem a vyhrává. Diváci si přejí smrt jeho protivníka, ale Spartakus Krixa nedokáže zabít. Batiatus dostává Krixa darem od jeho majitele, boháče Krassa. Krixa však stejně čeká smrt. Spartakus ho proto od Batiata koupí za celou odměnu, kterou si za svůj výkon v aréně zasloužil od diváků. Z celé toho bohatství si ponechává pouze náhrdelník od dívky Areny. Krixus uteče ze školy a Spartakovi je jasné, že musí odejít také. Naplánuje tak vzporu. Všichni se do ní zapojí a otroci utíkají k Vesuvu. Batiatus ani Římský senát nenechávají nic náhodě a začínají dlouhé boje. Mnoho významných vojevůdců je poraženbo otroky na hlavu. K otrockému vojsku se přidává i Arena, která Spartaka vroucně miluje. Spartakus a jeho armáda porážejí Římany stále. Když už měl Spartakus cestu z Itálie volnou a mohl dosáhnout toho, čeho chtěl a totiž, aby se všichni mohli vrátit do svých vlastí, aby i on mohl na svém poli obdělávat půdu, otroci se proti němu postavili. Žádali, aby s nimi šel na Řím, chtěli bláhově dobít i pýchu celého impéria. Spartakus odmítá, ale nápor ze strany otroků je silnější, a tak se obrací a celé vojsko postupuje na Řím. Na řadu přichází i Krassus. Dostává velení nad římským vojskem a Spartaka poráží, zabíjí. V boji zahyne i Arena. Díky svým přátelům je Spartakus pohřben v nedalekém lesíku, všichni ostatní končí na kříži.
Smutný je konec nádherného příběhu. Nesmrtelní hrdinové ale omrzí, je snad tedy lépe, že Spartaka pohltila voňavá půda v lese u bitevního pole.

Zajímavé zjištění

Všechno začalo ve čtvrtek 22.3. přišla jsem ze školy, padla a usla. Probudila jsem se až s teplotou, sic mi v té chvíli nebylo do smíchu (a při mém sklonu k přehánění na umření), bylo mi okamžitě jasné, že mám víkend jak se říká v čudu. Měla jsem jet na Jizerku, kde bych mohla zažít dobrodružnou noc při počítání sýce rousného a ....a nic. Poslala jsem smsku vedoucímu, že nikam nejedu a při tom jsem se tajně vztekala, že je svět hrozně nespravedlivý. :´-(

Pravda odvěká ale je, že všechno zlé, k něčemu dobré a tak tomu bylo i tentokrát. Následující den, tedy v pátek, mi již bylo dobře a tak jsem se šla věnovat počítači. Zapnu malým stříbrným čudlíkem náš milý počítač, přihlásím se na icq (kde samozřejmě nikdo není) a jdu zkontrolovat co je nového na této skromné stránečce. Nějaký zoufalec mi vyslovil (v případě komentářů napsal) pochvalu - díky mu moc! a nějaká dívenka, odhaduji to tak na 14 let, si přišla udělat reklamu. Chvála bohu, alespoň někdo píše!
Při detailnějším prozkoumání mé e-mailové schránky jsem zjistila, že mi poslali statistiky návštěvnosti Kamrlíku (této stránky, pro ty méně všímavé) za uplynulý týden. Wow!!! To je ale návštěvnost!! Čísla, která jsem uviděla mi udělala opravdu velkou radost. Ještě větší radost mi udělalo, že Kamrlík navštívili lidé, kteří vlastně vůbec nejsou z domény blog.cz, ale spíše lidé, kteří hledají nějaké informace přes vyhledávače. Z toho tedy jednoznačně k mé potěše vyplývá, že z článků odbornějšího typu (tedy z rubrik *Občas myslím i na školu* a *Knihovnička*) mají lidé užitek. Neuvěřitelně mě to těší. Moc. :-D :-D Jen škoda, že tu ti hledači informací nezanechají komentář :-( (třeba o tom, co jim v tom článku chybí a podobně). Tak příště, moji milí, nechte tu zprávičku, dotaz, doplnění informací, názory....Jinak jsem opravdu moc ráda, že tu máte informační zázemí. Někteří jsou dokonce pravidelnými návštěvníky. Ty jo, já jsem z toho opravdu úplně hotová. Tak díky moc všem .
Ahoj!

Zoufalství milujícího srdce

Člověka občas napadají zvláštní verše.

Miluje člověka, který je vzdálený
vzdálenější než Slunce
ta dálka je nekonečnější než vesmír.
Je tak blízko a přec tak daleko!
Miluje člověka, který je nedostižný.
Blízkost se stala dálkou.
Nějaká zvláštní síla zahalila temným závojem srdce
snad i rozum.
Usměvavé tváře a usměvavá slova proplouvají ušima
bez účinku.
Slzy už dávno vyschly, už se nevalí bez ustání do očí,
jen srdce asi pukne. Ptá se čím.
Žalem? Steskem? Smutkem? Láskou?
Tolik otázek a žádná odpověď.
Při tom on jediný všechny odpovědi zná.
Ví to.

Friday, March 23, 2007

Giovanni Boccaccio - Dekameron

Kdybych tu teď měla napsat děj všech příběhů (považte, je jich rovných 100!), tak bych tu byla do rána, snad ještě déle. Kniha je dělena do deseti dnů, každý den se vypráví deset příběhů. Rozhodla jsem se proto z každého dne vybrat jednu povídku, se kterou vás seznámím.


Jak vlastně došlo k tomu, že si deset mladých lidí začalo večer co večer vypravovat příběhy? Vše se odehrává v době, kdy ve Florencii zuřil mor, který zahubil mnoho lidí. Sedm mladých paní a tři mladí páni se rozhodli, že společně odjedou z Florencie a přečkají morovou ránu někde v ústraní. Aby vše proběhlo bez komplikací, tak každý den se stává králem (královnou) jeden ze členů výpravy a aby se za pozdních odpolení nenudili, začnou si vyprávět po deset dnů příběhy.
První den, příběh devátý: Posměšek jedné gaskoňské paní se dotkne kyperského krále tak, že se ze slabocha stane muž. Celé se to seběhlo tak, že jedna mladá urozená gaskoňka putovala k Božímu hrobu. Cestou ji však hanebně zneuctili nějací lotři. Nešťastná paní se rozhodla jít až ke kyperskému králi, který je ale velmi tolerantní k bezpráví páchaném v jeho království. Přesto, když velectěná paní dorazila a několika velmi trefně pronesenými slovy oslovila krále, dostalo se jí za dostiučinění. Od té doby král velmi přísně trestal všechny hanebníky a lotry.
Den druhý, příběh sedmý: Babylónský sultán pošle algarbskému králi svou krásnou dceru za manželku. Ta se ale během své cesty k budoucímu manželovi dostane vlivem náhod do rukou devíti mužů, kteří žijí na různých místech. Po čtyřech letech je překrásná dívka vrácena otci jako panna a vdá se za algarbského krále, jak bylo původně dohodnuto.
Den třetí, příběh desátý: Jedna velmi mladá dívka Alibech se stane ze zvědavosti poustevnicí, zárověň učednicí mniha Rustica, který ji naučí zahánět čerta do pekla (jak si dívka celou dobu naivně myslí) - tedy sloužit Bohu. Ze samotářského života ve dvou ji vyvede Neeerbal, který si ji mezme za manželku.
Den čtvrtý, příběh první: Tankréd, kníže salernský, nachytá svou dceru s milencem, kterého následně zabije. Aby své pomstě nasadil korunu, pošle milencovo srdce na zlaté misce své nešťastné dceři. Ta, celá utrápená, si naň nalije otrávenou vodu, kterou vypije a zemře. Tankréd tak pochopil, že jednal příliš krutě.
Den pátý, příběh druhý: Dívka Gostanza miluje jinocha Martuccia. Jednoho dne se doví, že tragicky zemřel. Zoufalá Gonstanza se vrhne do člunu a nechá ho napospas vlnám, doufá, že tuto plavbu nepřežije. Vítr ale loď zanese až na k pobřeží Tunisu, kde žije její údajně mrtví milenec, který zde zastává vysoký úřad. Když se oba mladí lidé zase shledají, koná se velkolepá svatba se svolením samotného krále.
Den šestý, příběh šestý: Michele Scalza se jednoho dne střetne s rozhádanými mladíky, kteří se přou o to, který rod je nejurozenější na světě. Vsadí se s nimi o večeři, že jim dokáže, že jeho rod, tedy Baronciové, jsou ty nejurozenější. Mladíkům to dokáže několika pravdivými slovy a večeři vyhraje.
Den sedmý, příběh třětí: Vychytralý mnich Rinaldo leží se svou kmotrou. Ve společných radovánkách je ale načape kmotřin manžel. Oba mu namluví, že mnich právě zaříkával na oko nemocného synáčka. Manžel je pak Rinaldovi nesmírně vděčen, že mu zachránil syna.
Den osmý, příběh sedmý: Jistý scholár se zamiluje do počestné vdovy, která miluje jiného mladíka, a tak si ze scholára vystřelí. Nechá ho celou noc stát v mrazu venku na svém dvoře v naději, že se s ní bude moci setkat. Scholár si však potupu nenechal líbit a paní se odvděčil tak, že ji nechal v červenci celou noc a den nahou na věži napospas ostrému slunci, mouchám a ovádům.
Den devátý, příběh osmý: Biondello ztropí Ciaccovi čtveráctví s obědem, načež Ciacco nachystá vychytralou pomstu: Biondello je hanebně bit.
Den desátý, příběh čtvrtý: Messer Gentile se vracel z Modeny a cestou vysvobodil z hrobky paní, která tam byla pohřbena pokládána za mrtvou. Messer paní velice miluje, když se kráska vzpamatuje , porodí hošíka a Gentile ji vrátí manželovi Niccolucciovi.

Saturday, March 17, 2007

Jarek Nohavica - Kometa

Možná trošku filozofická skladba...

1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
zmizela jako laň u lesa v remízku,
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.
2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.
R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě
a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě.
3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.
4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.
R: Na na na ...
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.
6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.
R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě ...
Otázkou je, jestli za nějakou dobu bude o čem zpívat...

Jak jsme byli v čajovně

V týdnu mi přišla smska, že jsem zvána do čajovny U Kamenný želvy, číslo neznámé, podpis žádný. Super, razím tam! A plavaly tam ty rybičky nebo ne?

Usedli jsme k malému stolečku do půlkruhu a vybrali si čaje a příchuť do vodnice. Můžu říct, že ten můj jasmínový čaj byl vynikající co do vůně i co do chuti. Co se týče vodnice, tak jsme se dohodli na třešni.Mmmmm...Rozjela se debata o všem možném. Po krátkém čase nás opustil Ondra, že prý musí ještě za Mílou Nevrlým, pokračovali jsme tedy v šesti.
Krátce před sedmou hodinou jsme odešli z čajovny a vydali se do setmělých ulic. Na náměstí nás opustila Péťa, zbylo nás už jen pět.:-/ Dlouho jsme ještě debatovali v ulicích, když musel autobusem odjet i Filip, kterému jsme na rozloučenou zamávali kapesníčkem :-) Ve čtyřech jsme stoupali do kopce směr vlakové nádraží. Zde nadešla moje chvíle a tak jsem se chtě nechtě musela rozloučit. Zbytek naší čajové výpravy (tedy Šárka, Ondia, Máca) šel až na nádraží, kde čekali na vlak , který jel až k 23. hodině....
Tak skončil náš prvý juniorrangerský výlet do čajovny, byl to krásný večer plný švandy a kamarádské atmosféry. Takže přístě se těším na celonoční jízdu (jak říká Šárka) :-D.

Stromeček na motivy Karla Kryla

Velice známá je písnička Bratříček od Karla Kryla. Když jsem šla kolem onoho prastarého přesazovaného jírovce na Fügnerce, připadlo mi, že bych si text této písničky mohla trošku upravit. Snad se mi alespoň trošku podařilo vystihnout osud toho krásného stromu.

Stromečku nevzlykej to nejsou bubáci, vždyť už jsi velikej, to jsou jen hlupáci. Přijeli s jeřábem v barevných kombinézách. Se slzou na víčku hledím já na tebe, buď se mnou stromečku, bojím se o tebe na cestách klikátých, stromečku v lítém boji.
Prší a venku se setmělo, tento boj nebude krátký, hlupákům zisku se zachtělo - stromečku, bojuj a nevzdávej to.
Stromečku nevzlykej, neplýtvej slzami, boj není u konce, jen šetři silami. Nesmíš mi vyčítat jestli že prohrajeme. Nauč se, stromečku, růst v novém prostředí , opři se, stromečku, osud se nezmění. Budeme bojovat, zpátky již nemůžeme.
Prší a venku se setmělo, tento boj nebude krátký, hlupákům zisku se zachtělo - stromečku bojuj, ty zvítězíš.
Tak jsem u konce. Raději už u úplného konce, abych zas nemusela začít nadávat.

Sunday, March 11, 2007

A prázdniny jsou pryč...

Týjo, čas utíká rychleji než voda ve Štolpichu, zvlašť o prázdninách. Přišel mi ten týden slastného volna jako sen, ze kterého jsem se už včera probudila. Jo jo, bylo tam krásně, v těch našich Jizerkách...

Kdyby takhle rychle utíkaly i ty všední dny strávené za zdmi naší školy, která je teď už i v Guinessově knize rekordů, to by bylo bájo. Včera večer jsem přišla o jedinečný koncert kapel Need for speed a Chameleonů v Krátkém a úderném divadle, a to proto, že moje sestřička nekoupila lístky a do malého sálku Kúd se vejde jen omezený počet lidí, takže je nám líto - vyprodáno.
Mamka též za pomoci mé setry vymyslela úžasnou věc: " Věruš, už jsi dost velká na to, aby jsi mohla občas něco uvařit! Tak myslím, že by jsi o víkendech mohla vařit ty!" Což o to, nápad je to skvělý, ale nejsem si jistá, jestli naše početná rodinka o víkendech neumře hlady. Za a) mi vaření přijde jako největší nuda pod sluncem a za b) i na osolení baramborové kaše potřebuju kuchařku. Přikladem je dnešní oběd, kdy jsem dostala bojový úkol udělat řízky a bramborovou kaši. Řízky byly mírně přesolené a kaše zase nedosolená...no, alespoň se ty chutě vyrovnaly :-)
No běžím mučit mozkové buňky dějepisem, matikou, zemákem, chemií a fyzikou i když si myslím, že všechno dopadne stejně jako kdybych se to neučila vůbec. (Slyšet mě profesoři..)