Týden po písemce ze Stěhování národů píšeme další, tentokrát ze samostudia. Mimochodem, nechci se chlubit (ale mám z toho takovou radost, že to ani jinak nejde), ale z toho Stěhování mám 3. nejlepší práci ve třídě. Juchů! Zpět ale k aktuálnu:
PŘÍČINY SOUPEŘENÍ
- počátek již v bojích s Normany
- Vilém Dobyvatel (normanský vévoda) se roku 1066 vyloďuje v Anglii a dostává se na její trůn, zároveň je ale leníkem krále francouzského, protože si nechává území ve Francii - spory; Vilém vytváří centralizovaný stát, původní anglosaskou šlechtu zbavuje půdy, kterou dává vlastní šlechtě tak, aby znemožnil snahu o větší samostatnost vazalů - nedává jim větší souvislá území půdy a později dosahuje slibu věrnosti i od leníků svých vazalů; pokouší se podřídit si církev - neúspěšně; do čela hrabství prosazuje šerify, kteří mají administrační, soudní i daňovou moc a jsou zodpovědni přímo králi
- Domesday book = Kniha Posledního soudu - statistické dílo obsahující přehled pozemků, dobytka, nářadí, lidí i výnosů z půdy - přispívá k nastavení daně podle výnosů půdy
- Jindřich II. je první z rodu Plantagenetů (francouzský původ); zdokonaluje státní správu, omezuje moc šerifů kontrolním úřadem tzv.: putující soudy; provedl vojenské reformy a opět se neúspěšně snažil podřídit si církev
- rozhodující událost pro vyostření vztahů je rozvod franc. krále Ludvíka VII. s Eleonorou Akvitánskou, která se poději vdala za Jindřicha z Anjou, který se stává angl. králem - bohatá Akvitánie tak připadá Anglii a Francie ztrácí přístup k moři, což ji značně ohrozí na existenci; Anglie má více pevninských držav než Francie
- Ludvíkův nástupce Filip II. August využívá vnitřního oslabení Anglie po smrti Jindřicha a zahájí otevřený boj
- Richard Lví srdce tráví většinu času za hranicemi Anglie, místo něj vládne jeho bratr Jan Bezzemek - snaží se upevnit své postavení a získat trůn; těchto drobných sporů o trůn využívá fancouzský král Filip II. Augustus a vojenskými taženími získává většinu anglického území na kontinentě
- Jan Bezzemek se nakonec ujme trůnu a aktivně se zapojí do souboje, roku 1214 ale prohrává v bitvě u Bouvignes a Anglie se izoluje od dění na kontinetě - Anglie v krizi
- šlechta si vynutí u Jana Bezzemka přijmutí Velké listiny svobod ( Magna charta libertatum) - omezení královské moci, šlechta dostává mnohé svobody: svobodná volba opatů a biskupů, neomezování zvykového práva, nedotknutelnost Londýna i některých dalších angl. měst, jednota měr a vah, přístup cizím obchodníkům a usazení se v Anglii; vytvoření Velké rady = parlamentu - kontrola královské moci, později do něj vstupují i zástupci měst a nižší šlechta = základy Dolní sněmovny
- fr.král Filip IV. Sličný používá církev jako nástroj své moci - to se nelíbí papežovi ani templářskému řádu - dává zajmout papeže a pronásledovat templáře, což pro Filipa znamenalo určitý zisk ze zabaveného majetku, díky kterému se mu daří upevnit postavení francouzského trůnu
STOLETÁ VÁLKA (1337 -1453)
Příčina války
- Po smrti francouzského krále Karla IV. si dělá nárok na fran. trůn také Eduard III. - šlechta však na jeho místo dosazuje Filipa VI. z Valoise, který si chce podmanit bohatá flanderská města. Flandry jsou závislé na Anglii (dovoz vlny), Anglie se míchá i do politických věcí měst - Francie se proti tomu vzepře
- lidská chamtivost - touha po novém a bohatém území
První fáze (1337-1360)
- převaha Anglie
- Eduard III. + jeho syn "Černý princ" pustoší města na severu Francie a vítězí v bitvě u Kresčaku (26.8.1346)
- 1360 - mír v Brétigny : uznání dobytého území Anglii, vzdání se Anglie franc. trůnu
Druhá fáze (1360-1374)
- převaha Francie
- fr. král Karel V. - daňová + vojenská reforma -zisk financí na novou válku - dobytí ztracených území
- 1374 - obnoven mír
Třetí fáze (1415 -1453)
- angl. král Jindřich V. využívá oslabení Francie a útočí - vítezství v bitvě u Azincourtu 1415 - ovládnutí severu Francie
- 1422 se Jindřich stává regentem nezletilého fr. krále Karla VI. - Francie má 2 krále
- odpor lidu proti anglické nadvládě - v čele odboje Jana z Arku - 1429 povstání - osvobození některých měst
- Jana z Arku 1430 zajata a 1431 upálena v Rouenu
- konečné vítězství Francie - bitva u Castillonu 1453
- v anglickém držení pouze Calais a ostrovy v La Manche
VÝVOJ ANGLIE A FRANCIE PO VÁLCE
Francie
- vyřešení vleklých problémů (Ludvík XI.)
- zmenšen vliv feudálů - hospodářský rozvoj
- Francie politicky sjednocena
- konec 15. stol - přibližně dnešní hranice
- z účasti na vládě vyloučeny stavy
- centralizovaná moc - absolutistická monarchie
Anglie
- vnitřní krize - spory o trůn (sever Anglie podporuje lancasterskou dynastii a jih podporuje vévody z Yorku) -> válka dvou růží - pobita skoro všechna vysoká šlechta
- vrchol krize za vlády Richarda III. - popudil proti sobě šlechtu, která se spojila s Jindřichem Tudorem - bitva u Bosworthu 1485 - vítězství Tudora - ujal se vlády
- stabilizace společnosti
