Minule jsem psala, že nemám dořešené "vycházení". Tak jsem to vyřešila. Jednou až dvakrát týdně jezdíme na výlety. Paradoxně mě k tomu nakopla reakce některých starostů, kteří zakázali parkovat na výchozích bodech oblíbených turistických tras. Tak nějak jsem si řekla, že nejsem přece nějaký ten karanténní turista, který v životě nikde nebyl, ale když teď není co jiného dělat, tak teda někam vyrazí.
Na cestách nepotkáváme skoro nikoho. Vybíráme si místa, kde ani v běžné turistické sezóně není moc lidí. A jezdíme jen ve všední dny. Roušku máme vždy, když jsme ve vesnici, nebo na místě, kde bychom třeba mohli potencionálně někoho potkat. Dezinfikujeme si ruce po cestě hromadnou dopravou, nebo před jídlem. A zdá se, že nás to ještě nezabilo. Naopak. :-)
A asi nikdy nebyly cesty tak krásné, tak tiché, tak klidné a tak uspokojující.
Cesta ze Stráže pod Ralskem ke skalnímu hrádku Stohánek.
Cesta od Stohánku ke zřícenině hradu Děvína u Hamru na Jezeře.
Hřebenová cesta kolem Klínového vrchu v Jizerských horách. S výhledem na Krkonoše.
Cesta z vrchu Výhledy nad Horním Vítkovem.
Cesta z Václavic k větrným elektrárnám.
Buďte zdrávi na těle i na duchu. A džte se!
No comments:
Post a Comment